V krátkém divadelním představení odehrávajícím se ve vězeňské kobce, jsme původně zamýšleli představit divákovi rozdíly mezi různými evropskými kulturami pozdního středověku: rytířskou v Německu, rodícím se humanismem v Itálii a specifickým prostředím francouzského království. Nakonec ale vznikl příběh, v němž je každá postava v zajetí nějaké své slabosti, která je však zároveň i její silou a způsobem života.

     Prostředí vězení tyto rozpory příhodně dokresluje. Setkáváme se zde s postavou italského studenta práv, obžalovaného ze zneuctění vdané dámy, kterou miluje. Odvahu si dodává verši Michelangela a Francesca Petrarcy. Francouzský malíř, uvězněný pro stížnosti svých věřitelů, se naproti tomu povzbuzuje a inspiruje džbány drahého vína. Posledním vězněm je německý kupec, ovládaný touhou po penězích, který je obviněn z vraždy. On jediný je vinen, on jediný je nakonec osvobozen. Všichni čekají na svůj rozsudek pod dohledem ctnostného soudce, jehož zaslepená počestnost a vášnivě hlásaná mravnost se mu nakonec stávají osudnými.

     Je to příběh, kterému sice chybí šťastný konec, ale určitě mu nechybí moudrost a poučení.