|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Inspirace švédským dramatem Sedmá pečeť slavného režiséra Ingmara Bergmana zahájila novou sérii našich velkých divadelních představení. Zvolili jsme systém zkoušení ve dvou různých obsazeních, v nichž dostalo příležitost 21 herců a hereček. Představení trvající dvě a půl hodiny bylo samozřejmě nezbytné sehrát v kamenném divadle s použitím mnoha světelných a zvukových efektů, které mají za úkol diváka do děje přímo vtáhnout. Podle následných ohlasů se nám zřejmě podařilo tento záměr uskutečnit. Hra se odehrává na Moravě ve 14. století, kdy řádila mezi lidmi černá smrt v podobě morové epidemie. Do této bezútěšné situace se vrací z útrap křížové výpravy rytíř Matyáš Vok se svým zbrojnošem. Najednou si pro rytíře přichází smrt. Ten chvíli váhá a pak se rozhodne o svůj život bojovat v šachové partii. Nakonec zjistí, že vítězství není to nejdůležitější, čeho může dosáhnout. Ve hře nechybí humor, byť poněkud černý, sarkastický a ironický. Smích v publiku ale utichal ve chvílích, kdy na scénu vstupovala Smrt… V závěru příběh vyznívá jako myšlenkové poselství o chování lidí stojících tváří v tvář smrti. |